Zde jsou nějaké ty momentky z našeho blízkého i vzdálenějšího okolí. Je dobré mít přehled, co se kolem nás děje. Nemusíme být tak překvapení až nám tady postaví intergalaktickou dálnici...:-)
Zcela amatérsky a laicky, pře(d)ložené články a fotky z Vesmíru. Čistě z konzumního okouzlení pěknými obrázky.
Hubbleův teleskop zachytil snímky planetární mlhoviny NGC 6369. Tento objekt znají astronomičtí amatéři pod názvem "Malý Duch", protože připomíná přízračný oblak, který obklopuje slabou centrální hvězdu. Leží ve směru souhvězdí Hadonoše, ve vzdálenosti mezi 2000 až 5000 světelnými lety od Země.
Hubbleův teleskop, zachytil nejostřejší obraz jedné z nejznámějších planetárních mlhovin: the Ring Nebula (M57). V říjnu roku 1998 teleskop sledoval "plynový" sud, který se utvořil kolem umírající hvězy, před tisíci lety. Snímek odhaluje elongované tmavé shluky hmoty, chycené v plynech na okrajích mlhoviny. A střed umírající hvězdy vznášející se v modrém oblaku horkého plynu. Mlhovina má průměr asi jeden světelný rok a nachází se zhruba 2000 světelných let od Země, ve směru souhvězdí Lyra.
Jako mnoho jiných tzv. planetárních mlhovin, IC 4406 vykazuje vysoký stupeň symetrie. Pravá a levá polovina tohoto snímku, jsou téměř zrcadlovým odrazem. Kdybychom mohli letět okolo IC 4406 v kosmické lodi, viděli bychom, jak plyn a prach vytvořili ohromný donut z hmoty proudící pryč od umírající hvězdy. Ze Země vidíme tento útvar pouze ze strany. Na této straně můžeme vidět spletité výběžky prachu, které byly přirovnány k oční sítnici. V jiných planetárních mlhovinách, například v "Ring Nebula" (NGC 6720), vidíme tento donut ze shora.
Kolize galaxií po sobě zanechala souhvězdí neobvyklého vzhledu s neobvyklým vnitřním pohybem. Kolem jasného středu galaxie múžeme vidět tmavou oblast, která pohlcuje prach a podle které M64 získala přezdívku "Monokl" či "Zlé oko". M 64 je známá i mezi amatérskými astronomi, neboť je pozorovatelná i v malých dalekohledech. Poprvé byla katalogizována v 18. století francouzským astronomem Messierem. Nachází se v severním souhvězdí Coma Berenices, ve vzdálenosti zhruba 17 milionů světelných let od Země.
Před sedmnácti roky, astronomové zachytili nejjasnější hvězdnou explozi od pozorování J.Keplera před čtyřmi sty lety. Exploze supernovy o síle sta milionů sluncí trvala několik měsíců ode dne objevu 23. ledna 1987. I když je supernova již milionkrát slabší než před sedmnácti roky začíná nová světelná show v prostoru jenž supernovu obklopuje.
Mlhovina Helix je častým cílem amatérských astronomů a je pozorovatelná dalekohledem. Vypadá jako průsvitný nazelenalý obláček v souhvězdí Vodnáře. Ve vzdálenosti 650 světelných let, je Helix jednou z nejbližších planetárních mlhovin. Planetární mlhovina je žhnoucí plyn okolo umírajícího slunce.
Jedna z největších mozaik z Hubbleova teleskopu jaká byla kdy poskládána. Byla sestavena ze šesti snímků.
Téměř dokonalý kruh horkých, modrých hvězd(obíhajících) okolo žlutého jádra je neobvyklá galaxie známá jako "Hoagův objekt". Tento obrázek z Hubbleova teleskopu poskytuje pohled přímo do tváře hvězdného kruhu, odhalující více detailů než jakýkoliv jiný existující obrázek tohoto objektu.
Převzato a volně přeloženo z www.hubblesite.org
